|
|
Czechia's Choice: Would Euro Make a Difference?
Trubelík, Ivan ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Přijetí eura představuje významný krok v rámci ekonomické integrace do Evrop- ské unie. Cílem této práce je kvantifikovat dopady, které by toto rozhodnutí mělo na Českou republiku v případě vstupu do Eurozóny uvažovaného pro různá data v nedávné minulosti. Aplikací globálního VAR modelu jsou vytvořeny nepodmíněné a podmíněné srovnávací předpovědi 29 modelovaných ekonomik, které jsou použity pro odhad pravděpodobností vyššího reálného HDP a nižší cenové hladiny. Z pohledu České republiky výsledky ukazují, že vstup do Eu- rozóny během finanční krize v roce 2009 by zhoršil jak tehdy probíhající recesi, tak i cenovou deflaci. Naopak jako nejpříznivější datum vstupu se jeví za- čátek roku 2020, kdy po několika počátečních kvartálech pomalejšího růstu jsou odhady pravděpodobnosti vyššího reálného HDP velmi vysoké. Přijetí eura je tedy možno označit za rozhodnutí, jehož efekty se spíše než v podobě okamžitého ekonomického stimulu materializují v delším časovém úseku. Klasifikace JEL C32, C53, C54, C55, E52, F45 Klíčová slova Přijetí eura, Globální VAR, Pravděpodob- nostní předpovědi Název práce Volba pro Česko: Jaký rozdíl by znamenalo euro?
|
|
| |
|
|
International Spillovers of (Un)Conventional Monetary Policy: The Effect of the ECB and US Fed on Non-Euro EU Countries
Hájek, Jan ; Horváth, Roman
Odhadujeme model globální vektorové autoregrese, který zkoumá dopady měnové politiky eurozóny a amerického Fedu společně s dopadem spotřebitelských cen v eurozóně na hospodářskou aktivitu a ceny v zemích mimo eurozónu. Používáme měsíční údaje z let 2001-2016. Spolu s některými standardními makroekonomickými proměnnými obsahuje náš model odhady míry stínové měnové politiky kvůli nulové dolní mezi na úrokové sazby a kvůli provádění nekonvenční měnové politiky ze strany Evropské centrální banky a Federálního rezervního systému USA. Zjistili jsme, že tyto měnové šoky mají očekávané kvalitativní efekty, ale jejich dopady se v jednotlivých zemích liší, přičemž ekonomiky jihovýchodní EU jsou ovlivněny méně než země ve střední Evropě. Nalézáme, že měnové šoky v eurozóně mají vetší efekty než ty, které pocházejí z USA. Naše výsledky rovněž naznačují, že efekty nekonvenčních opatření měnové politiky jsou slabší než efekty konvenčních opatření. Efekt cenových šoků zemí eurozóny do zemí mimo eurozónu je omezený, což naznačuje, že zákon jedné ceny se projevuje pomalu.
Plný text:  PDF
|
host ::
RSS.